Přednášky jsou skvělá příležitost dozvědět se něco zajímavého, nového a trochu si procvičit schopnost poslouchat a zpracovávat informace. Přednášející na Sjezdu vědí, že ne všichni studujeme na druhý doktorát a že jsou mezi námi i účastníci z řad mladších mládežníků, proto se nemusíte bát, že byste nerozuměli ani slovo!
Pro rozbalení více informací je nutné kliknout na šipečku vpravo od nápisu.
Doručil Onesimus Pavlův list Filemonovi? Jak se tajní evangelíci dozvěděli, že mohou vyjít z ilegality? Jak se zvali toleranční kazatelé z Uher? Jak se „spamovalo“ přes telegraf – a proč nejvíc pošty chodilo do Kláštera nad Dědinou? Kdy v ústředí definitivně skončil fax? A bude mít církev opravdu jednu aplikaci, ve které bude úplně všechno? Odpovědi, souvislosti i drobné absurditky církevní komunikace nabídnou Martin Balcar a Adam Csukás.
Martin Balcar působí od jara 2020 jako vedoucí komunikace a následně jako vedoucí kanceláře. Původem sociální pracovník se přes výzkum hooligans dostal k možnosti vybudovat Nadaci Divoké husy. Poté řídil Linku bezpečí a poté přešel k Diakonii ČCE. Tam se věnoval naplno kampaním a komunikaci s dárci. Pak zakotvil na 7 let jako vedoucí kampaní Amnesty International.
Doručil Onesimus Pavlův list Filemonovi? Jak se tajní evangelíci dozvěděli, že mohou vyjít z ilegality? Jak se zvali toleranční kazatelé z Uher? Jak se „spamovalo“ přes telegraf – a proč nejvíc pošty chodilo do Kláštera nad Dědinou? Kdy v ústředí definitivně skončil fax? A bude mít církev opravdu jednu aplikaci, ve které bude úplně všechno? Odpovědi, souvislosti i drobné absurditky církevní komunikace nabídnou Martin Balcar a Adam Csukás.
Adam Csukás je právníkem v kanceláři Evangelické církve, kde má též na starosti archiv. Zabývá se církevní historií, účastní se sympozií a konferencí na téma církevního práva a vydal i publikaci „Právní řád ČCE v historických souvislostech“. Kdyby vyhrál jackpot, koupil by za něj některý z milovaných skotských ostrovů.
Možnosti biomedicíny změnit něco v lidském těle se bouřlivě rozvíjejí, stejně rychle rostou i možnosti technologické. V obou oblastech se vedou diskuse, je-li třeba (nebo nutno) stanovit hranice, které v zacházení se životem nesmíme překračovat. Máme schopnost pozměňovat lidskou bytost biologicky, psychologicky či technologicky, ale máme schopnost poznat, kam naše činnost může vést? Kde leží meze pro odpovědný, uvážlivý a tolerantní postoj k novým možnostem technologií a medicíny?
A má vztah k těmto otázkám nějakou souvislost s vírou, s křesťanstvím? Měla by nás víra stavět do opozice ke všem snahám o vylepšení člověka, nebo je můžeme přijmout a jenom hlídat, aby nedocházelo ke zneužitím a neodpovědným pokusům? To je, oč tu běží.
Jindřich Halama studoval teologii na Komenského evangelické fakultě v Praze. Po jejím absolvování působil jako farář v Jednotě bratrské. Od roku 1991 je odborným asistentem na Evangelické teologické fakultě UK, kde přednáší teologickou etiku.
Petr Koubský je český publicista, pedagog a analytik informačních a komunikačních technologií. Specializuje se na vědu, technologie a digitální média. Od roku 2018 působí jako redaktor pro vědu a technologie v Deník N a pravidelně komentuje dění v oblasti IT a vědy v pořadech Českého rozhlasu Plus. Napsal a přeložil několik knih o IT, učil na VŠE a FF UK, nyní učí na FF Univerzity Palackého v Olomouci. Za svou publicistickou práci získal mimo jiné Cena Ferdinanda Peroutky a ocenění Křišťálová lupa – Osobnost roku a v roce 2022 mu Medaili za zásluhy o rozvoj vědy udělila Učená společnost České republiky.