Doručil Onesimus Pavlův list Filemonovi? Jak se tajní evangelíci dozvěděli, že mohou vyjít z ilegality? Jak se zvali toleranční kazatelé z Uher? Jak se „spamovalo“ přes telegraf – a proč nejvíc pošty chodilo do Kláštera nad Dědinou? Kdy v ústředí definitivně skončil fax? A bude mít církev opravdu jednu aplikaci, ve které bude úplně všechno? Odpovědi, souvislosti i drobné absurditky církevní komunikace nabídnou Martin Balcar a Adam Csukás. 

Martin Balcar působí od jara 2020 jako vedoucí komunikace a následně jako vedoucí kanceláře. Původem sociální pracovník se přes výzkum hooligans dostal k možnosti vybudovat Nadaci Divoké husy. Poté řídil Linku bezpečí a poté přešel k Diakonii ČCE. Tam se věnoval naplno kampaním a komunikaci s dárci. Pak zakotvil na 7 let jako vedoucí kampaní Amnesty International. 

Doručil Onesimus Pavlův list Filemonovi? Jak se tajní evangelíci dozvěděli, že mohou vyjít z ilegality? Jak se zvali toleranční kazatelé z Uher? Jak se „spamovalo“ přes telegraf – a proč nejvíc pošty chodilo do Kláštera nad Dědinou? Kdy v ústředí definitivně skončil fax? A bude mít církev opravdu jednu aplikaci, ve které bude úplně všechno? Odpovědi, souvislosti i drobné absurditky církevní komunikace nabídnou Martin Balcar a Adam Csukás. 

Adam Csukás je právníkem v kanceláři Evangelické církve, kde má též na starosti archiv. Zabývá se církevní historií, účastní se sympozií a konferencí na téma církevního práva a vydal i publikaci „Právní řád ČCE v historických souvislostech“. Kdyby vyhrál jackpot, koupil by za něj některý z milovaných skotských ostrovů. 

Manosféra označuje rozptýlenou síť propojených online skupin, jednotlivců i různorodých digitálních míst. Dnes představuje širokou škálu společných identit, které se vytvářejí hlavně na internetu prostřednictvím influencerů. Tito lidé často šíří nenávist vůči ženám, učí, jak je svádět, odmítají feministické myšlenky a propagují extrémně maskulinní ideály. Z prostředí radikální pravice se stále více dostává do běžného života a aktuální trendy často míří na muže, kteří chtějí změnit svůj vzhled, posílit svalovou hmotu nebo uspět v byznysu. Za těmito rozvojovými aktivitami ale stojí velmi nebezpečná ideologie. Dalším problémem je, že cílovou skupinou manosféry jsou často velmi mladí kluci. Přednáška spojí základní informace z výzkumů o manosféře a jejím rozdělení s příklady z Česka a ukáže, jaké má tento jev ekonomické dopady i jak negativně na nás působí algoritmy sociálních sítí. 

Lenka Vochocová se věnuje oboru mediálních studií, specializuje se zejména na analýzy expresivních forem online participace, genderová mediální studia, kritické teorie médií a skupinové reprezentace ve veřejném prostoru s důrazem na netolerantní postoje. Aktuálně vede výzkumný projekt zaměřený na šíření a příjem genderových dezinformací a misinformací. 

Možnosti biomedicíny změnit něco v lidském těle se bouřlivě rozvíjejí, stejně rychle rostou i možnosti technologické. V obou oblastech se vedou diskuse, je-li třeba (nebo nutno)  stanovit hranice, které v zacházení se životem nesmíme překračovat. Máme schopnost pozměňovat lidskou bytost biologicky, psychologicky či technologicky, ale máme schopnost poznat, kam naše činnost může vést? Kde leží meze pro odpovědný, uvážlivý a tolerantní postoj k novým možnostem technologií a medicíny? 

A má vztah k těmto otázkám nějakou souvislost s vírou, s křesťanstvím? Měla by nás víra stavět do opozice ke všem snahám o vylepšení člověka, nebo je můžeme přijmout a jenom hlídat, aby nedocházelo ke zneužitím a neodpovědným pokusům? To je, oč tu běží. 

Jindřich Halama studoval teologii na Komenského evangelické fakultě v Praze. Po jejím absolvování působil jako farář v Jednotě bratrské. Od roku 1991 je odborným asistentem na Evangelické teologické fakultě UK, kde přednáší teologickou etiku.

Petr Koubský je český publicista, pedagog a analytik informačních a komunikačních technologií. Specializuje se na vědu, technologie a digitální média. Od roku 2018 působí jako redaktor pro vědu a technologie v Deník N a pravidelně komentuje dění v oblasti IT a vědy v pořadech Českého rozhlasu Plus. Napsal a přeložil několik knih o IT, učil na VŠE a FF UK, nyní učí na FF Univerzity Palackého v Olomouci. Za svou publicistickou práci získal mimo jiné Cena Ferdinanda Peroutky a ocenění Křišťálová lupa – Osobnost roku a v roce 2022 mu Medaili za zásluhy o rozvoj vědy udělila Učená společnost České republiky. 

Josef Šlerka je uznávaným expertem na problematiku dezinformací a konspiračních teorií. Ve svém výzkumu se zaměřuje především na analýzu dat ze sociálních sítí a jejich využití pro pochopení lidského chování. Byl jedním z prvních propagátorů digital humanities a nyní zkoumá možnosti využití umělé inteligence v oblasti humanitních věd. V roce 2014 získal ocenění Osobnost roku v anketě Křišťálová lupa. V roce 2023 byl součástí týmu, který získal slovenskou Novinářskou cenu za mapování ruského dezinformačního serveru News Front. 

František Štěch se zabývá především fundamentální a systematickou teologií. Aktuálním předmětem jeho odborného zájmu je teologická interpretace umělé inteligence a digitálních technologií. Současně také vyučuje hermeneutiku na Ekumenickém institutu ETF UK.

Dnešní doba plná algoritmů, lajků, streaků může působit jako hra, ve které člověk musí být stále aktivní a sbírat co nejvíce "bodů". Ten, který udrží hranici svých "bodů" vysoko, tak obstojí ve společnosti. Dokáže se prodat na pracovním trhu. Může to působit, že jsme hozeni do vody, kde se musíme hodně rychle naučit plavat, aby nás příval technologických novinek nepohltil, ale naopak abychom ho dokázali využít pro náš prospěch. Jsou to cesty nejisté, plné dobrodružství a překvapení. Nikdo vlastně neví, kam ten proud spěje, a taky pro nikoho nefunguje totožný styl, jak se k této "technologické řece" vztahovat, aby nás nepřeválcovala. Jak ale najít takovou cestu, která bude sedět konkrétně mně? Při které neztratím svou autenticitu spolu se svými hodnotami?

Daniela Ryšavá se zajímá o témata související s digitálním wellbeingem. Na Masarykově univerzitě vedla sebezkušenostní kurz s touto tématikou. Podílela se na tvorbě Kuchařky DigCompEdu pro Národní pedagogický institut. Tudíž technologie, lidé a informace jsou její profesní trojicí. 

V roce 2019 jsem měl na sjezdu přednášku o tom jak vesmír, a hlavně fotografie naší Země z oběžné dráhy, formovaly moji víru. Při tématu Krok za pokrokem budu sledovat, jak se můj pohled na technologie v čase měnil z obdivovatele moderních technologií na skeptického (pesimistického) pozorovatele a jaký vliv na to měla a má moje víra. Na závěr se na technologie zkusíme podívat pohledem křesťanské naděje. 

Jsem Štěpán Pikna, evangelík z Brna (Blahoše) který má hlavu v oblacích. Od 12 jsem se začal hodně zajímat o kosmonautiku a vesmír a od 18, už na střední začal pracovat ve firmě která vyráběla vesmírné komponenty a části raket. Vystudoval jsem fyzikální inženýrství na VUT FSI a teď pracuji ve firmě která staví malé družice - Cubesaty. Moje víra byla hodně formovaná když jsem byl teenager a to knihami Antoine de Saint-Exupéry a fotkami naší planety Země z oběžné dráhy. V poslední době také tím že chodím s přítelkyní katoličkou a účastí na katolických mších. 

Šimon Bláha je student evangelické teologie a jeho cílem je stát se jednou farářem ČCE. Křesťanská víra a teologie jsou podle něj, v očích široké veřejnosti, opředené spoustou nedorozumění nebo mylných představ o tom, co to znamená být křesťan, farář nebo teolog. Také proto vytváří obsah na sociálních sítích, který má tuto tématiku přiblížit zejména mladší generaci. Kromě teologie se věnuje hře na varhany, klavír a klarinet a studuje Seminář církevní hudby Evangelické akademie pod vedením Ladislava Moravetze.

Sandra Silná je farářka Církve československé husitské s více než dvacetiletou praxí v duchovní službě. Vystudovala teologii, judaistiku, psychosociální a environmentální studia na Univerzitě Karlově a Masarykově univerzitě. Ve své službě se věnuje doprovázení jednotlivců i párů v různých životních situacích a udělování svátostí. Je autorkou knihy Po stopách divokého Boha (2025), pravidelně píšu fejetony pro měsíčník Psychologie dnes, pro Český rozhlas Vltava a Český rozhlas Plus. Externě pracuji od roku 2025 jako moderátorka Českého rozhlasu Brno, kde moderuji proudové vysílání a Poradnu pro zdraví.

Pavel Eder, původem z ateistického prostředí, vystudoval evangelickou a adventistickou teologii (ETF UK, ATI) a nyní studuje misiologii v doktorandském programu Andrews University v USA. Díky praktické zkušenosti s misií v online světě, kde několik let působil jako Pastor Pavel, založil s manželkou a přáteli pražskou křesťanskou komunitu SafePoint, kde lidé v bezpečném prostředí poznávají Boha mnohdy vůbec poprvé v životě. 

Jakub se narodil v Kladně. V Lovosicích vystudoval gymnázium. Ve stejné době se stal členem Českobratrské církve evangelické, ve které se chtěl stát farářem. Proto po maturitě odešel do Prahy studovat Evangelickou teologickou fakultu. Po jejím absolvování a následné roční praxi v Praze Libni přijal místo pražského seniorátního faráře. Mezi jeho koníčky patří sledování filmů, četba a sport jakéhokoli druhu.  

Širší české veřejnosti je znám jako jeden z členů farářského dua Pastoral Brothers, které se snaží přitažlivou formou šířit křesťanské poselství především na sociálních sítích. 

Tomáš Petráček je katolický kněz, teolog a církevní historik. Působí jako akademický kaplan v Hradci Králové a vede Katedru kulturních a náboženských studií na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. Je členem redakční rady revue Salve, věnuje se církevním dějinám a je také postulátorem blahořečení kněze Josefa Toufara.